|
|
Infekční mastitidy skotu a jejich současná problematika
Pavezová, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou infekční mastitidy skotu a jejich současná problematika. Je zde popsána samotná anatomie mléčné žlázy, rozdělení mastitid, vybrané patogeny, které infekční mastitidu způsobují a jejich prevence a léčba. Mastitida neboli zánět mléčné žlázy v současné době představuje jedno z největších rizik pro chovatele dojného skotu. Je hlavní příčinou ekonomických ztrát v mlékárenském průmyslu, neboť mléko má špatnou kvalitu a jeho produkce je snížená. Onemocnění je ovlivněno mnoha faktory, jak enviromentálními, které jsou způsobeny především okolním prostředím jako je například špinavá podestýlka anebo faktory infekčními, kde k nákaze dochází hlavně na dojírně. Výsledkem této práce je tedy přehled významných infekčních mastitid, a to jak v oblasti prevence, tak i léčbě a kontrole. Nejdůležitější je se zaměřit na prevenci tohoto onemocnění, neboť je lepší než léčba samotná, která může mít fatální následky.
|
|
|
Produkce cytokinů v průběhu mastitid skotu
Tylčová, Natálie
Cílem této práce bylo provedení pokusu, který byl zaměřen na detekci prozánětlivého cytokinu TNF-α a protizánětlivého IL-10. Do pokusu bylo zařazeno 20 dojnic v různém stádiu mastitidy, které pocházely ze zemědělského družstva Nová Ves. Celkově bylo odebráno 80 vzorků, tedy ze všech čtvrtí od každé dojnice z uvedených 20 kusů, které byly rozděleny do tří skupin. První skupina představovala zdravé dojnice, bez klinických známek mastitid s počtem somatických buněk do 100 000, jednalo se o 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Druhá skupina zahrnovala dojnice s klinickými příznaky mastitidy a počtem somatických buněk do 400 000, jednalo se o 10 kusů dojnic, tzn. 40 vzorků mléka. Třetí skupina byly dojnice s počtem somatických buněk více jak 1 000 000, a to 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Tyto vzorky byly po odebrání následně zpracovány v laboratoři Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky na Mendelově univerzitě v Brně. Koncentrace TNF-α a IL-10 byla poté zjišťována metodou ELISA. Průměrná koncentrace TNF-α u první skupiny byla 138,70 pg/ml, u druhé skupiny 133,60 pg/ml, u třetí skupiny 95,05 pg/ml. Průměrná koncentrace IL-10 u první skupiny byla 9,52 pg/ml, u druhé skupiny 11,03 pg/ml, u třetí skupiny 8,66 pg/ml.
|
|
|
Zhodnocení výskytu environmentálních mastitid ve vybraném chovu dojného skotu
BÍLÝ, David
Mastitidy jsou jedním z nejčastějších onemocnění dojeného skotu na celém světě. Cílem této práce bylo zhodnocení výskytu environmentálních mastitid a ekonomic-kých dopadů mastitid ve vybraném chovu dojeného skotu za období 2019-2022. Celkem bylo diagnostikováno 596 případů mastitid, z toho 78 % tvořily environ-mentální mastitidy. Zatímco počet případů kontagiózních mastitid za sledované období klesal (z 36 % na 6 %), počet environmentálních mastitid měl opačný trend. Ekonomické náklady na jednu dojnici se pohybovaly od 2 134 Kč do 4 527 Kč. Nej-větší položku tvořily ztráty mléka léčených dojnic.
|
|
|
Imunogenetické principy reakce mléčné žlázy na patogeny u skotu
Benešová, Magdalena
Mastitida skotu je nejvíce se vyskytující onemocnění skotu. V rámci rezistence se uplatňují IR geny (Immune response genes), které kódují imunitní odpověď. Cílem práce je popis těchto genů a jejich role v imunitní odpovědi. Složitost imunitních odpovědí a polygenně dědičné znaky rezistence ztěžují pochopení všech imunitních reakcí probíhajících v mléčné žláze. V rámci imunitních reakcí jsou popsány složky buněčné a humorální imunity, které se podílí na obraně mléčné žlázy. Identifikace genomových variant spojených s rezistencí se stále snaží najít a identifikovat další geny ovlivňující mastitidu. Při těchto studiích jsou cenným nástrojem celogenomové asociační studie (GWAS), které využívají pole SNP. V rámci této metody se využívají fenotypové i genotypové vlastnosti jedinců. Díky GWAS již bylo nalezeno několik kandidátních genu pro rezistenci k mastitidě u skotu.
|
|
|
Zhodnocení efektivity léčby mastitid s použitím faremní kultivace
KRATOCHVÍL, Martin
Mastitidy jsou jedním z nejnákladnějších onemocnění dojeného skotu a jejich léčba současně představuje nejčastější příčinu používání antibiotik na farmě. Faremní kultivace je v současné době jednou z možností zlepšení procesu rozhodování při léčbě mastitid. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit léčebné postupy s využitím faremní kultivace a provést ekonomické zhodnocení mastitid na vybrané farmě dojeného skotu. Experimentální pozorování stáda dojeného černostrakatého holštýnského skotu za účelem posouzení léčby mastitid probíhalo ve dvou sledovaných obdobích: bez faremní kultivace (BFK); s faremní kultivací (SFK). Byl zjištěn významný rozdíl v počtu vyléčených případů a případů reinfekcí mezi sledovanými obdobími. Zatímco v období BFK bylo vyléčeno 60,6 % případů mastitid a u 30,4 % případů došlo k reinfekci, v období SFK bylo vyléčeno 87,1 % a k reinfekci došlo u 12,9 % případů mastitid. Celkové finanční náklady spojené s mastitidami byly v obou obdobích téměř stejné. Nejvyšší položku tvořily ztráty mléka. Příznivě lze hodnotit, že zapojením faremní kultivace nedošlo k výraznému zvýšení nákladů spojených s léčbou mastitid. Zavedení systému faremní kultivace do antimastitidního programu mělo velmi pozitivní vliv na efektivitu prováděné léčby na sledované farmě. Přínos byl především ve výrazném snížení počtu reinfekcí a ve zvýšení počtu úspěšně vyléčených dojnic, při zachování téměř stejných nákladů na léčbu.
|
|
|
Somatické buňky v mléce a jejich vliv na technologické vlastnosti mléka
Lovasová, Renáta
Tato práce je zaměřená na somatické buňky v mléce a jejich vliv na zpracování mlékárenských výrobků. Somatické buňky jsou ukazatelem zdraví mléčné žlázy. Práce popisuje původ, druhy somatických buněk a faktory ovlivňující jejich počet. Jsou zde vylíčeny způsoby diagnostiky počtu somatických buněk. Somatické buňky jsou základem při diagnostice některých onemocnění, především mastitidy a metabolických poruch. Mastitida je zánět mléčné žlázy a nejčastějším a nejvýznamnějším onemocněním mléčné žlázy. Somatické buňky jsou ukazatelem zdravotního stavu metabolických chorob, především u acidózy, alkalózy a ketózy. Tyto choroby způsobují zhoršení kvality mléka a změny v jeho složení. To způsobuje horší zpracovatelnost mléka na mlékárenské produkty.
|
|
|
Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu
Klimešová, Monika
Bakalářská práce Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu podává přehled o makrofázích, které jsou součástí nespecifické imunity. Popisuje jejich vývoj z pluripotentních buněk kostní dřeně přes monocyty k makrofágům a jejich význam v mléčné žláze, který zahrnuje fagocytózu mikroorganismů a odumřelých buněk, produkci cytokinů a stimulaci buněk, které regulují zánětlivé reakce. V další části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé typy buněčné smrti (apoptózu a nekrózu). Jsou zde popsány jejich strukturální, biochemické a genetické znaky a následné děje, které probíhají po odumření buněk, tj. odstranění odumřelých buněk z organismu. Neméně významný jsou rovněž následky odumřelých buněk na okolní tkáň. V závěru práce jsou shrnuty základní rozdíly mezi apoptózou a nekrózou a jejich role během zánětlivé reakce mléčné žlázy skotu.
|
|
|
Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic
Klimešová, Monika
Diplomová práce „Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic“ podává přehled a základní informace o patogenech vyskytujících se v chovu dojnic holštýnského plemene AGRAS Bohdalov a.s. a nastiňuje širokou škálu způsobů či postupů prevence výskytu těchto patogenů. Popisuje důležitost podpory imunitního systému a základní patogeny, jako jsou Escherichia coli, Klebsiella, Stafylococus xylosus, Streptococcus uberis, Streptococcus agalactiae. Následně diplomová práce poukazuje na různé způsoby prevence jako je např. vakcinace či genetická selekce. V praktické části práce jsou vyhodnoceny výsledky z kontroly užitkovosti za období dvou let (únor 2016 – leden 2018), společně se zdravotním stavem mléčné žlázy dojnic v průběhu jejich života. Také jsou zde zahrnuty výsledky z genetické laboratoře, kde byly analyzovány genotypy vybraných genů mající vliv na mastitidu (CD14 a CXCR1).
|
|
|
Různé strategie terapie a prevence mastitid dojnic
Bednářová, Vladana
Tato práce ověřuje účinnost preventivního (antimastitidního) programu sestaveného pro konkrétní farmu a také efekt terapeutického protokolu využívaného u dojnic infikovaných Staphylococcus aureus v období stání na sucho. Hodnocení efektu je realizováno především na základě výsledků vyšetření mléka. V úvodu práce je proveden teoretický přehled metod prevence mastitid a jejich léčby, včetně popsání vlivu mastitid na zdraví mléčné žlázy vysokoprodukčních dojnic. V praktické části jsou porovnávány vzorky mléka z roku před zavedením preventivního programu a v letech po zavedení. Dále je pak ověřována účinnost zvolené léčby. V práci jsou porovnávány složky mléka individuálních dojnic (tuk, bílkovina, počet somatických buněk a laktóza) z doby, kdy byly dojnice prokazatelně infikované patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus a z doby, kdy se u těchto dojnic Staphylococcus aureus neprokázal. Tímto porovnáním je zjišťována ovlivnitelnost složení mléka při infekci mléčné žlázy tímto patogenem. Dále jsou složky mléka dojnic z doby po přeléčení porovnány se složkami mléka od dojnic, jež nebyly infikovány zmíněným patogenem. Porovnání sloužilo k tomu, aby bylo zjištěno, zda užitkovost dojnic po přeléčení dosahuje obdobných výsledků jako v případě dojnic neinfikovaných. Na základě zhodnocení zkoumaných dat byla úspěšnost léčby 88 %. Složky ovlivněné patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus jsou především počet somatických buněk a obsah tuku v mléce. Z odebraných bazénových vzorků a porovnání zmíněných ukazatelů užitkovosti, bylo zjištěno, že preventivní program byl na pozorované farmě úspěšně zaveden a splňuje očekávané výsledky.
|
|
|
Prevence a léčba mastitid dojnic
Kosourová, Gabriela
Bakalářská práce pojednává o tématu prevence a léčbě mastitid u dojnic. V první části byla popsána anatomie mléčné žlázy. V druhé části byla rozebrána tvorba mléka. V další části následoval popis a rozdělení mastitid. Každá mastitida má odlišné příznaky onemocnění, jiný průběh nákazy, délku léčby a hlavně odolnost patogenů při antibiotické léčbě. V poslední části této práce byla rozebrána léčba a prevence mastitid. Součástí práce je popis diagnostiky onemocnění. Kapitola prevence se věnuje správnému postupu při dojení, stájovému prostředí a postupu při zaprahování krav.
|
host ::
RSS.